Logopedie se zabývá problematikou narušené komunikační schopnosti (NKS) ve všech rovinách u všech věkových kategorií. Nejširší klientelu však tvoří děti předškolního věku.

Špatná výslovnost, odborně zvaná dyslalie, patří mezi nejčastěji se vyskytující narušení komunikační schopnosti dětí předškolního věku.

Dítě by mělo vyslovovat:

V níže vyjmenovaných případech je vhodné vyhledat logopedii již před třetím rokem života dítěte.

• rozštěpovými vadami
• sluchově postižené děti
• děti s tělesným postižením
• děti se zrakovým postižením
• děti s různými syndromy a jinými kombinovanými vadami

Logopedická prevence podporuje zdravý vývoj řeči. Ke zdravé řeči patří nejen čistá výslovnost hlásek, ale i tempo a obsah mluveného slova, dechová cvičení, rozvíjení obratnosti mluvidel i „obyčejné“ povídání nad obrázky. To vše náleží k logopedické prevenci.

Obvykle cíleně pracují s celou dětskou skupinou a pomocí her rozvíjejí schopnosti potřebné pro plynulý vývoj řeči. Vytipovávají také děti, u kterých

se řečový vývoj začíná odlišovat od běžného průměru a upozorňují na to rodiče a případně je mohou odkázat na odborné logopedické pracoviště.

S cílem vytvořit maximální podporu přirozeného rozvoje komunikačních schopností dětí má minimálně jedna paní učitelka v každé třídě naší mateřské školy vzdělání logopedický asistent. Odbornou logopedickou prevencí se tak zabýváme v rámci výchovně vzdělávací práce denně, a to s celou skupinou dětí i individuálně.

Především je třeba s dítětem mluvit, číst mu, zpívat mu, říkat mu říkadla. Písničky, příběhy a říkadla, která konkrétnímu dítěti zpíváme a povídáme, musíme mít sami také rádi. Neměla by to být jen formální pomůcka, něco, co by se mělo dělat. Není problém nakoupit dítěti spoustu knížek a pomůcek, ale chce to i zápal pro společné čtení a povídání. Dítě pozná, když to je jen „jako“ a když je rodič opravdu s ním.

Předpokladem správné výslovnosti je rozvinutá motorika mluvidel a její připravenost realizovat jemné pohyby při výslovnosti jednotlivých hlásek. Proces mluvení můžeme chápat jako mechanický akt. Jde o velmi precizně koordinovaný proces jemné motoriky řečového aparátu. Jednotlivá cvičení motoriky mluvidel zdokonalují pohyblivost a koordinaci mluvidel. Cvičení provádíme zásadně jako podpůrná, jako hru, nikoliv s cílem dosáhnout ideálního motorického výkonu. Velmi důležitou roli zde hraje i zrakové vnímání ( mluvní vzor ).

Při nácviku rytmizace se snažíme dítě naučit vytleskávat slova na slabiky a opakovat správný rytmus.

Rytmizace slov - učíme děti vytleskávat slova na slabiky

Nácvik rytmu - hrou na tělo (vytleskávání, dupání, pleskání) učíme dítě opakovat rytmus

K rytmizaci lze využít nejrůznější dětská říkadla, básničky, písničky, ale i slovní pojmenování obrázku

Při řeči ( a nejen při ní ) je důležité správné dýchání. Když mluvíme, zpíváme, potřebujeme správně ovládat dechové ústrojí. Zásobování kyslíkem má vliv na správnou funkci všech orgánů, je důležitý při vývoji hrudního koše i držení těla. Cvičení je dobré provádět nejprve vleže, v sedu a také vestoje. Pro správný nácvik je dobré, když si dítě může ohmatat bránici ( položí ruku pod výběžek hrudní kosti ). Aby byl pro dítě nácvik zábavnější, můžete mu vleže položit na hrudník plyšovou hračku, nebo jakýkoliv lehký předmět. Ten se pak při správné technice pohybuje nahoru a dolů. Při nádechu by se neměla zvedat ramena.